Eliška Lhotská - Šperk jako umělecký objekt

Jak bys představila, co děláš?

Obecně se snažím kultivovat sama sebe a lidi kolem sebe svými činy a někdy i šperky; seberealizovat se a vzdělávat se lidmi v mém okolí.

Co je pro tebe šperk?

Na šperku se mi líbí, že díky malému měřítku je to skoro nejdostupnější médium v umění, sochař potřebuje velký ateliér, tomu, kdo dělá šperk, stačí třeba malý stůl, židle nebo prostě jen ruce. Je to nejlepší prostředek pro umělce, který se chce vyjádřit a nemá k tomu žádné velké prostředky. Třeba Alexander Calder nedělal jen své obří „stabily a mobily“, ale do letadla si bral kleštičky a vytvářel šperky, které jsou jakoby miniaturami jeho soch. Dával tak svým studiím užitou formu a to mě baví.

Co pro tebe znamená slovní spojení konceptuální šperk, kterému se věnuješ?

Je to konceptuální umění spojené se šperkem. Myslím, že konceptuální umění vzniklo z téhle doby, protože jde vlastně o takový ekologický směr, kdy může být jen myšlenka nebo příběh a objekt nemusí být vůbec fyzicky přítomný. Jde o úvahu o šperku. Zároveň když máš konceptuální šperk fyzicky, tak na sobě můžeš nosit myšlenku. A to je na šperku skvělé. Když děláš výstavu obrazů, tak ji vidí jen úzká komunita lidí, když se ale koncept dostává do designu a šperku, tak tyto věci můžou mít sdělení. To, co se běžně vejde do výstavy, lze najednou nosit.

A funguje to třeba v Praze?

Myslím, že ještě úplně ne. Ale lidé dokáží skrze šperk číst hodnoty. Jde poznat, když u někoho estetika předčí vnitřní hodnotu. Zároveň toto souvisí i s řemeslem, protože když si koupíš levnou věc, tak to neznamená, že ušetříš. Mnohdy je to totiž tak, že ta věc vydrží dva týdny, ale řemeslná věc s nosnou myšlenkou vydrží třeba pět generací a ta myšlenka tě může ovlivňovat celý život, protože jí nosíš stále s sebou.

Jakou roli má šperk dnes?

Vždycky to bylo tak, že šperkem dává člověk najevo své ukotvení, dnes je to stejné: člověk dává šperkem najevo, v jaké žije komunitě. Třeba v budoucnu, když dnes tolik frčí ty ekologické směry… by lidé mohli chodit úplně nazí a mít jen šperky a podle nich by šlo poznat, co je to za člověka. Ale šperk může být i oblečení nebo třeba pro muže jeho žena. Je to věc, která je pro jednotlivce vzácná. Šperk měl vždycky ekonomickou hodnotu, dnes má i hodnotu duševní.

Jak vidíš budoucnost šperku?

Myslím, že budoucnost má šperk velkou, pro mě je to takový prostředník vyjádření: myslím, že se mu bude věnovat více a více lidí a umělců. Je to skladná věc, malá, kterou si můžeš brát s sebou. V galerii Září se snažím o to, aby veřejnost vnímala šperkaře, nejen jako řemeslníka, ale hlavně jako umělce. Snažím se otevřít dveře uměleckému světu, aby umělci pochopili, že šperk je dobrým prostředkem pro vyjádření a sběratelé, že i šperk může mít velkou uměleckou hodnotu.

Jak se díváš na amatérizaci šperku? Je dobře, že hodně lidí dělá věci z korálků nebo z fima, protože se pak snáz a přirozeně začnou zajímat o to, co to šperk vůbec je, nebo může být. Nebo si myslíš, že to šperkařům nepomáhá?

Dává to smysl. Já jsem taky začínala s bižuterií, myslím si, že když se přemýšlení o tom, co to šperk je, vyvíjí, tak je to dobře. S tím problém nemám, když ale skončí, je to špatně. Spíš mám problém s weby, kde se tyhle šperky prodávají, protože tu najdeš spoustu amatérů, kteří své věci prodávají pouze za cenu materiálu, což moc dobře zákazníka nevychovává... Taky je problém, když někdo nepozná rozdíl mezi inspirací a kopírováním - pak totiž ani nemůže ocenit myšlenku. Ale tohle jsou dva odlišné trhy…

Tebe už někdo kopíroval?

Já si myslím, že každý, kdo dělá šperk, se s kopírováním setkal... U autorského šperku stále objevuješ nové materiály, o tom to je. Autoři, kteří nejsou tak kreativní, hledají materiál u těch, kteří ho už našli. Rozhodně bych řekla, že konceptuální šperk je méně kopírovatelný, než ten pouze estetický. Myšlenka vždy vychází z nějaké osobní zkušenosti, to ti nikdo nevezme, to buď prožiješ, nebo ne. Je to meditace nad daným tématem. Dobrý nápad vždy nepřijde jen lousknutím prstů.

Eliška Lhotská vede galerii Září, pořádá bienále šperku v Železném Brodě a seznamuje širokou, ale i uměleckou veřejnost se šperkem, který není pouze estetickou záležitostí, ale je také nositelem myšlenky a uměleckého sdělení. www.eliskalhotska.cz/


Starší Novější